TarotGroup.cz

Mám tě rád - nebo miluji tě?

Moc ráda vás čtu, vaše odpovědi se mi líbí a až budu mít nějaký vztahový megaproblém, jistě se s vámi poradím. Teď by mě zajímala jenom vaše definice vět MÁM TĚ RÁD a MILUJI TĚ. Co tím vlastně sdělujeme? Jaký je v tom rozdíl? Ve slovníku jsem význam těchto vět nenašla.
Zdravím, Monika

Odpověď

Je to celkem jednoduché. Výraz „mám tě rád“ je méně zavazující, než „miluji tě“.
Slova „mám tě rád“ často použije muž těsně předtím, než svému protějšku, nebo spíš své „protějšce“, šetrně sdělí, že i když ji má hrozně moc rád, tak ji musí, možná jen na přechodnou dobu, na dva nebo tři roky, opustit. Kvůli dětem, kvůli manželce, kvůli mámě, nemocnému tátovi a tak podobně.
Existují samozřejmě i mimořádně otrlí jedinci, kteří bez mrknutí a hnutí brvou vysloví „miluji tě“ a potom prodlouží svůj výrok do pseudologické úvahy o tom, jak mu došlo, že si právě oslovenou osobu nezaslouží, proto svůj vztah končí a odjíždí na pět let do Tibetu nebo na dobrovolnou misi do Afriky, aby si vyčistil hlavu.
Výkřik „miluji tě“ se ovšem dá používat také jako pozdrav, je to něco, jako když populární, či známá osobnost prohodí k davu „miluji vás, všechny!“, ale to je celkem jasné, to každý vycítí z kontextu.
Časté používání výrazu „mám tě rád“ místo „miluji tě“ je opatrné, až opatrnické, ale nikoliv opatrovnické, což zvláště platí, když se na přímou otázku „miluješ mě?“ tázaný lehce zarazí, na zlomek vteřiny se zamyslí, odchrchlá si, prohrábne si vlasy, pokud je má ještě po ruce, poškrábe za uchem, narovná si rameno, podívá se stranou a pak váhavým hlasem pronese:„ No, mám tě rád... to jo...“.
Zpravidla se stává, že na začátku vztahu, v období bouřlivé zamilovanosti muž vysloví „miluji tě“, a když si žena dobře všímá jeho slovních projevů, tak zjistí, že po roce, či po dvou už to neříká, spíše přejde na nepříliš zřetelné zahuhňání „no to víš, že tě mám rád...“ A na výzvu „řekni mi ještě něco hezkýho...“ odpoví :„Spi už, Božka!“
Už jsem vícekrát psal, že v němčině je to podobné. Je rozdíl mezi „ich liebe dich“ a „ich hab dich lieb“, takže pokud se seznámíte s cizincem, který se bude vyhýbat přímé konfrontaci prostřednictvím vášnivého „ich liebe dich“ a bude pořád omílat „ich hab dich lieb“ nebo „ich mag dich“, tak je to v podstatě to samé, jako kdyby místo „miluji tě“, říkal „oblíbil jsem si tě“.
V angličtině je to rovněž dost jasné, pokud dotyčný bude plamenně vyjadřovat své city s použitím slovesa „like“ místo „love“, tak je to asi na té úrovni, jako kdyby vám říkal, že proti vám (zatím ještě) nic nemá.

Prostě na slova si musíte dávat pozor, i v případě, že se zrovna nechystáte podepsat pro vás nevýhodnou smlouvu. Dopadnout by to mohlo podobně.

Co by na to asi řekl Jack? Jack byl náš stafík americký, který nás jednou oslnil zajímavou myšlenkou. Řekl, že on, jako staford, si může dovolit hrdě kráčet po čtyřech dějinami, zatímco my, kdybychom chtěli po čtyřech kráčet dějinami, tak by to moc hrdě ani důstojně nevypadalo.
Jack: „Tutum carpit inanis iter, chudák s prázdnýma rukama se ubírá bezpečnou cestou. Jinými slovy, když nic nemá, nemůže ho nikdo okrást. Z toho by se dalo usoudit, že nás čeká neobyčejně bezpečná budoucnost."

Raven Argoni